Rozpis tréninků
Út 17.7.2018 TRÉNINK NENÍ
Čt 19.7.2018 TRÉNINK NENÍ
Út 24.7.2018 TRÉNINK NENÍ

Japonská měna

Tradiční výměnný obchod

Podle dostupných zdrojů dnes víme, že asi od 1500 př.n.l. do výroby mincí v 7.století, bylo v Japonsku používáno tradiční směny. Za zboží tak obyvatelé Japonska nabízeli rýži, sůl a hlavně hedvábí.

První mince

Japonci převzali z Číny výrobu kulatých mincí a v 7. století razili první mince. Na těchto bronzových, které byly v roce 1998 nalezeny ve vesničce Asuka je ještě vidět mřížka, z které byly po dokončení výroby odlamovány. Tyto mince jsou nejstarším důkazem používání peněz v Japonsku.

Období šógunů

Šógunové byli vojenští vládci (regenti císaře) Japonska a představovali v Japonsku výkonnou moc od roku 1192 do roku 1867 s výjimkou období Sengoku. V průběhu doby se ale faktická moc šógunů měnila a někteří byli jen loutkami. Mezi nejslavnější šóguny patřil např. Iejasu Tokugawa. Někteří šógunové razili své vlastní mince, jako je tato z roku 1626. Nápis na ní říká, že jde o ,,ušlechtilé peníze trvalé hodnoty“.

Oboustranné bankovky

V letech 1661-1673 byly vydávány Fukuiským klanem oboustranné bankovky. Hodnota této byla 10 momme (10 stříbrných mincí) a byla vydána roku 1666. Prefektura Fukui je dnes jednou ze 47 prefektur Japonska. Nachází se v regionu Čúbu na ostrově Honšú. Hlavním městem je Fukui. Prefektura má rozlohu 4 188,99 km2 a v roce 2005 měla 821 589 obyvatel.

Stříbrné mince

Obchodem s hedvábím se do země dostala spousta stříbra. Nejen z něj byly raženy tyto mince. Jejich kvalita ovšem upadala a obsah stříbra se v některých nalezených stanovil dokonce na 20%. Tyto byly vyraženy v letech 1710 a 1711. Bylo nutné zavést nový měnový standard a tím bylo zlato.

Zlatý oban a koban

V letech 1710-1714, v éře Hoei, byly v Japonsku používány jako platidlo tyto zlaté kobany. Koban byl jednotkou japonského zlatého měnového systému. Tyto mince byly nazývány "ryo". Větší zlaté mince se nazývaly oban. Poměr ke stříbrným a měděným mincím byl následující: 1 "Ryo" zlatá mince = 50 "momme" stříbrných mincí = 4000 "mon" měděných mincí.

Velký zlatý peníz

Tento oban z roku 1860 představuje japonskou zlatou minci vydanou za šógunátu Tokugawa (1603-1868). Některé klany vydávaly mince vlastní - např. olověnou vpravo z Kanragori.

Zrod Jenu

Jen byl uveden do oběhu během reforem Meidži v roce 1872 podle vzoru evropských měn a nahradil tak složitý monetární systém období Edo. V roce 1871 byl přijat Zákon o nové měně, který mimo jiné definoval jen jako 0,8667 trojské unce (26,956 g) stříbra, což je asi 6,50 dnešních USD. Zákon také zavedl v Japonsku zlatý standard. Reforma kopírovala tehdejší evropské měnové zvyklosti. Přijala desetinné dělení jenů na seny a dále senů na riny. Zlaté mince se staly měnovým standardem a stříbrné a měděné byly vedlejšími standardy. Mince musely být nadále kulaté (což je zároveň význam slova "jen" i čínského znaku pro něj v japonštině). Od roku 1878 byla opět uvolněna ražba stříbrných mincí a standard se změnil na bimetalický, i když formálně šlo stále o zlatý standard.

V roce 1872 byly natištěny bankovky japonské měny v Německu s devíti nominálními hodnotami. Tyto bankovky byly vydávány do oběhu všemi 153 národními bankami (soukromé banky s měnovou licencí státu). V roce 1877 došlo k Seinanské válce, která vedla k vysoké emisi a následné inflaci. V roce 1882 byla založena japonská centrální banka a v roce 1896 se přesunula do budovy razírny zlatých mincí v Tokiu. V roce 1897 byl ustanoven nový systém zlatého standardu, kdy se jeden japonský jen rovnal 0,75 gramům zlata a desetijenová bankovka byla směnitelná za zlato. Rok před koncem 19. století byl zakázán oběh starých bankovek a jedinými platnými bankovkami se staly bankovky centrální banky.

   

V roce 1931 ukončilo Japonsko export zlata a suspendovalo konvertibilitu bankovek za zlato. Nový zákon z roku 1942 už konvertibilitu zrušil, čímž se japonská měna posunula i oficiálně od zlatého standardu k řízené měně. Během druhé světové války Japonsko vydávalo na obsazených územích vojenské bankovky.

V roce 1946 byla stanovena povinnost uložit na nějakou dobu úspory do bank s omezenou možností výběru v nových bankovkách. Těch však nebylo dost a tak Bank of Japan přistoupila ke kolkování starých bankovek. Po zavedení poválečné měny se prakticky po celou dobu až dodnes určoval kurz vůči dolaru a evropským měnám na trhu.

Japonské bankovky byly také po skončení války používány Američany. V jejich podobě byly tištěny letáky, které poté shazovala letadla na místa, kde japonští vojáci stále bojovali a oznamovaly konec války.

Současné Japonsko - jen a japonský sen

Od roku 1871 až dodnes zůstává japonskou hlavní měnovou jednotkou jen. A jako Američané mají svůj "americký sen", Japonci mají svůj "japonský sen". Ovšem u Japonců se jedná o drobnou jednotku, na níž se dělí jen. 1 jen = 100 senů.

Jen ztratil většinu své hodnoty během a po 2. světové válce. Po období nestability byl jen od 25. dubna 1949 pevně svázán s americkým dolarem v poměru 1 USD = 360 jenů. To trvalo až do roku 1971, kdy se zhroutil Bretton Woodský systém. Od té doby je hodnota jenu určována trhem.

Dnes jsou v oběhu mince hodnot 1, 5, 10, 50, 100 a 500 jenů. Mince hodnot 5 a 50 jenů mají uprostřed kulatý otvor. Mince s hodnotou 500 jenů je zřejmě mincí s nejvyšší hodnotou na světě (v běžném oběhu) - v lednu 2006 bylo 500 jenů asi 100 Kč.

Bankovky mají hodnoty 1 000, 2 000, 5 000 a 10 000 jenů.

   
   
"Kyčelní ohyb je nejsilnějším pohybem, jehož je člověk schopen. Je to vrcholový pohyb vrcholového lovce !"
Dan John
Kalendář akcí
Prázdný
Novinky na webu
Nejsou